Uzavření Hormuzského průlivu: systémový šok pro globální ekonomiku

Na konci února 2026 došlo k dramatické eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael zahájily vojenskou operaci proti Íránu, na kterou Írán reagoval uzavřením Hormuzského průlivu – jedné z nejkritičtějších tepen globální ekonomiky. Tankerová doprava se prakticky zastavila a světové trhy reagovaly prudkým růstem cen energií.

Cena ropy WTI během jediného týdne vzrostla o 36 % a ropa Brent se přiblížila hranici 92 USD za barel. Cena evropského zemního plynu TTF se zdvojnásobila z přibližně 30 na více než 60 EUR/MWh.

Hormuzský průliv je přitom široký pouhých 34 kilometrů, jeho význam je však globální: běžně jím prochází přibližně 20 % světové spotřeby ropy a LNG.

Proč je Hormuz důležitější, než se zdá

Energetické trhy představují pouze první vrstvu problému. Hormuz je ve skutečnosti systémovým uzlem globálních dodavatelských řetězců. Jeho uzavření současně zasahuje několik kritických sektorů světové ekonomiky:

• energetiku (ropa, plyn)
• zemědělství (hnojiva)
• technologický sektor (čipy)
• chemický průmysl
• logistiku a dopravu

Jedním z méně viditelných, ale zásadních dopadů je nedostatek síry, která vzniká jako vedlejší produkt při rafinaci ropy. Perský záliv dodává zhruba polovinu síry obchodované po moři.

Síra je přitom klíčová pro výrobu kyseliny sírové – nejvíce produkované chemické látky na světě. Ta je nezbytná například pro:

• výrobu fosfátových hnojiv
• těžbu mědi
• zpracování kovů pro baterie elektromobilů
• výrobu polovodičů

Výpadek dodávek tak zasahuje řetězce od zemědělství až po moderní technologie.

Technologie na hraně: riziko pro globální výrobu čipů

Jedním z největších systémových rizik je situace na Tchaj-wanu.

Tchaj-wan vyrábí více než 90 % nejpokročilejších polovodičů na světě prostřednictvím společnosti TSMC. Tyto čipy využívají firmy jako Apple, Nvidia, AMD nebo Google.

Problém je především energetický:

• Tchaj-wan dováží 98 % své energie
• téměř polovina elektřiny je vyráběna z LNG
• přibližně 30 % LNG pochází z Kataru a prochází právě Hormuzským průlivem

Zásoby LNG na ostrově přitom vystačí pouze na 10 až 11 dní.

V případě delšího výpadku by mohl nastat scénář:

žádný plyn → žádná elektřina → žádné čipy

Analýzy Bloomberg Economics odhadují, že úplné zastavení tchajwanské výroby čipů by mohlo způsobit škody až 10 bilionů USD, tedy přibližně 10 % globálního HDP.

Potraviny a hnojiva: druhá vlna šoku

Energetická krize zároveň zasahuje výrobu hnojiv.

Výroba dusíkatých hnojiv je silně závislá na zemním plynu. Perský záliv patří mezi klíčové světové exportéry amoniaku a močoviny – základních surovin pro zemědělství.

Podle odhadů je nyní ohroženo:

• téměř 30 % světové produkce amoniaku
• až 50 % produkce močoviny

Cena močoviny v USA během týdne vyskočila z 475 na 683 USD za tunu (+27 %).

Krize přichází v nejhorším možném okamžiku – na začátku jarního setí na severní polokouli, kdy farmáři nakupují hnojiva pro celou sezónu.

Dopady na dopravu a průmysl

Další kaskádové efekty se objevují v dopravě a průmyslu:

• ceny leteckého paliva v Evropě vzrostly o více než 80 %
• námořní válečné pojistné se zvýšilo dvanáctinásobně
• denní sazby supertankerů dosáhly rekordních 481 tisíc USD

Současně je narušena petrochemická výroba v regionu, který produkuje více než 30 % světového obchodu s plasty.

Co to znamená pro investory

Trhy zatím reagují relativně klidně, což může naznačovat, že systémová rizika nejsou plně započtena v cenách aktiv.

Další vývoj bude záviset především na délce konfliktu.

Scénář 1 – krátký konflikt (2–4 týdny)

• ceny ropy postupně klesají pod 80 USD
• dopady jsou omezené a ekonomika se stabilizuje během několika měsíců

Scénář 2 – dlouhý konflikt (měsíce)

• ropa může růst na 100 až 150 USD za barel
• vyšší inflace a pomalejší globální růst
• centrální banky mohou odložit snižování úrokových sazeb

Vítězem situace by se v takovém scénáři mohlo stát Rusko, jehož ropa by se po uzavření Hormuzu stala ještě důležitější pro globální trhy.

Dopad na českou ekonomiku

Česká ekonomika patří mezi země, které mohou být krizí relativně silně zasaženy.

Důvody jsou především:

• vysoká energetická náročnost průmyslu
• silná závislost na zahraničním obchodu
• významný podíl energeticky náročných odvětví (kovy, chemie, sklo)

Podle odhadů může současná situace zvýšit inflaci v Česku přibližně o 0,6 až 1 procentní bod.

Zároveň by mohlo dojít k oslabení koruny a k růstu výnosů vládních dluhopisů, což by oddálilo pokles úrokových sazeb a zlevňování hypoték.

Závěr

Uzavření Hormuzského průlivu nepředstavuje pouze energetickou krizi.

Jde o systémový šok, který zasahuje základní procesy globální ekonomiky – od výroby potravin přes těžbu kovů až po produkci polovodičů.

Otázkou už není, zda se dopady projeví, ale jak hluboko se promítnou do globálních dodavatelských řetězců dříve, než bude průliv znovu otevřen.

Autor článku: Patrik Pokluda