Tokenizace už opustila laboratoř

Ještě před několika lety působila tokenizace jako technická hračka hledající praktické využití. Dnes ji zkoušejí instituce, které zajišťují běžný provoz kapitálových trhů. Nasdaq 10. září 2026 oznámil investici 100 milionů dolarů do společnosti Payward, mateřské firmy burzy Kraken. Společně připravují Nasdaq Equity Tokens, které mají umožnit převody a vypořádání i mimo obvyklé obchodní hodiny a současně zachovat akcionářská práva.

Ještě podstatnější zpráva přišla z míst, o nichž drobný investor běžně neslyší. DTCC v červenci použila cenné papíry převedené do digitálních tokenů v reálných produkčních transakcích. Test zahrnoval americké státní dluhopisy, repo obchody, půjčování cenných papírů, akcie, kolaterál i maržové procesy. Zapojilo se přes třicet firem včetně BlackRocku, Goldman Sachs, JPMorgan, Nasdaqu, New York Stock Exchange, State Street a Vanguardu. Skupina DTCC přitom v roce 2025 zpracovala transakce v hodnotě 4,7 biliardy dolarů a její depozitář opatroval cenné papíry za 114 bilionů.

Podobný směr je vidět v Evropě i mezi centrálními bankami. Eurosystém při testech vypořádal přes dvě stě transakcí za 1,59 miliardy eur. Projekt Agorá pod hlavičkou Banky pro mezinárodní urovnání (BIS) původně spojil sedm centrálních bank a více než čtyři sta finančních institucí. V květnu 2026 se jako osmá připojila kanadská centrální banka. Do červencového kontrolovaného testu se skutečnou hodnotou se zapojilo 28 institucí včetně centrálních bank. Průměrná doba od zadání platby po vypořádání činila zhruba vteřin, přestože prototyp nebyl plně propojen s běžnými bankovními systémy. Pro mě je právě účast těchto institucí nejsilnějším důkazem, že téma dospělo, nikoli že je revoluce hotová. Potvrzuje však, že už nejde o okrajový experiment.

Co token skutečně mění

Tokenizace převádí vlastnictví nebo jiný nárok k aktivu do digitálního záznamu na programovatelné síti. Může zrychlit převod, automatizovat výplatu výnosu, hlídat okruh oprávněných držitelů nebo spojit platbu s předáním aktiva. Sama však nevytváří výnos. Ten stále pochází z akcie, dluhopisu, úvěru, fondu, nemovitosti či hotovosti pod tokenem.

Každý produkt proto hodnotím ve třech vrstvách:

  1. Ekonomika: Co je podkladem a odkud přichází výnos.
  2. Právo: Kdo je vlastníkem, vůči komu má investor nárok a co se stane při insolvenci.
  3. Technologie: Síť, chytrý kontrakt a způsob správy klíčů.

Blockchain může fungovat bez jediné technické chyby a přesto dokonale evidovat právně slabou pohledávku. Marketing obvykle začíná technologií. Investor by měl začínat opačně.

Pod stejným slovem se navíc skrývají různé konstrukce. Token může být oficiálním cenným papírem emitenta, digitálním dvojčetem aktiva uloženého u depozitáře nebo pouze produktem třetí strany, který kopíruje cenu. V aplikaci mohou vypadat téměř stejně. Při krachu poskytovatele však investor pokaždé stojí v jiné frontě.

Ani začátek tokenizace nemá jedno datum. Myšlenku předznamenaly takzvané colored coins na Bitcoinu kolem roku 2012. Nasdaq v roce 2015 zaznamenal přes Linq soukromou emisi akcií společnosti Chain.com. Následovaly akcie Overstocku, blockchainový bond Světové banky, digitální dluhopisy Société Générale a Evropské investiční banky i tokenizovaný zelený dluhopis Hongkongu. Technologie tedy nevznikla přes noc. Postupně se k ní přidávalo právo, úschova a regulované vypořádání.

Kdo už tokenizaci používá

Nejvyspělejší produkty nejsou digitální podíly v exotických vilách. Jsou mnohem méně fotogenické: hotovost, státní pokladniční poukázky a fondy peněžního trhu. Mají jednoduché ocenění, krátkou splatnost a dají se dobře použít jako zástava.

BlackRock spustil v březnu 2024 fond BUIDL, který drží hotovost, americké pokladniční poukázky a repo obchody. BNY opatruje podkladová aktiva a Securitize vede převody. Franklin Templeton začal ještě dříve – jeho onchainový fond amerického peněžního trhu funguje od dubna 2021 a ke konci července 2026 spravoval 720,9 milionu dolarů. Pod lesklou technologií leží v obou případech velmi konzervativní portfolio.

BNY a Goldman Sachs vytvářejí digitální zrcadla podílů fondů peněžního trhu od velkých správců. Standard Chartered, BlackRock a OKX umožnily institucionálním klientům použít tokenizovaný fond krátkodobých amerických dluhopisů jako kolaterál. BMO s CME a Google Cloud připravuje tokenizovanou hotovost pro nepřetržité doplňování marží. Tady vidím nejpraktičtější přínos: aktivum se nemusí o víkendu proměnit v mrtvý kapitál jen proto, že tradiční systémy mají zavřeno.

Biliony ve výhledu a miliardy ve skutečnosti

Citi v červnu 2026 odhadovala současný trh tokenizovaných aktiv na přibližně 17 miliard dolarů a pro rok 2030 vytvořila základní scénář 5,5 bilionu. BCG očekává, že samotné tokenizované fondy mohou do roku 2030 překročit 600 miliard. Širší databáze RWA.xyz ukazovala v červenci 2026 zhruba 33 miliard dolarů tokenizovaných aktiv mimo stablecoiny.

I vyšší údaj odpovídá přibližně třem setinám procenta hodnoty cenných papírů opatrovaných DTC. Tokenizace tedy může růst velmi rychle a současně zůstávat statisticky téměř neviditelná. Prognózy v bilionech beru vážně, nikoli doslova. Ukazují možný směr, ne jistý výsledek.

Stejnou opatrnost vyžaduje příslib nepřetržitého obchodování a okamžitého vypořádání. Převod 24 hodin denně ještě nevytvoří likviditu. O víkendu může vzniknout hlavně širší rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Okamžité vypořádání snižuje úvěrové riziko, ale může zvýšit potřebu hotovosti, protože dnešní systém umí závazky vzájemně započíst (netting).

Bezpečnost začíná právním nárokem

Bezpečná není tokenizace jako pojem. Bezpečný může být konkrétní produkt. Evropská ESMA varovala, že tokeny navázané na akcie často nedávají držiteli akcionářská práva. Když Robinhood nabídl evropským klientům tokeny spojené s OpenAI, samotná OpenAI upozornila, že nejde o její akcie a že se na produktu nepodílí. To je přesně situace, kdy graf ceny vypadá známě, ale právní obsah je jiný.

Regulovaný model DTCC stojí na opačném principu. Digitální dvojče má zachovat stejné identifikační číslo i ekonomická a vlastnická práva jako původní cenný papír. Pro část kryptosvěta to může znít málo revolučně. Pro finanční trh je možnost napravit chybu, splnit soudní rozhodnutí nebo zastavit krádež bezpečnostním prvkem.

Technologie přidává vlastní rizika: chybu ve smart kontraktu, kompromitovaný administrátorský klíč, útok na peněženku, vadná cenová data nebo zranitelný most mezi sítěmi. A zůstává i staré riziko nedostatečné likvidity. Rozdělit aktivum na milion tokenů je snadné. Přivést milion kupců podstatně méně.

Jak k tokenizaci přistupuji jako investor

Před nákupem bych si odpověděl na pět jednoduchých otázek:

  1. Co token právně představuje?
  2. Kdo mi dluží plnění?
  3. Kde je podkladové aktivum uloženo?
  4. Za jakých podmínek funguje odkup?
  5. Jaké jsou všechny náklady včetně spreadu, směny měny, sítě a úschovy?

Teprve potom řeším blockchain a peněženku. Jádro dlouhodobého portfolia bych dnes neměnil jen proto, že se objevil nový technologický obal. Tokenizovaný produkt mi dává smysl, pokud nabízí měřitelnou výhodu: nižší celkové náklady, lepší dostupnost, rychlejší právně vymahatelný odkup nebo možnost efektivně použít aktivum jako kolaterál. Pokud přínos neumím vyjádřit v penězích, čase či snížení rizika, kupuji spíš příběh než inovaci.

Nejvyšší důvěru bych měl k regulovanému produktu podporovanému samotným emitentem, s jasnými podmínkami, nezávislou úschovou a přímým odkupem. Následuje plně kryté digitální dvojče s vymahatelným nárokem na podklad. Syntetický token třetí strany, který pouze kopíruje cenu, řadím až za ně – nelze jej automaticky zaměňovať za vlastnictví skutečného aktiva.

Aby tokenizace skutečně fungovala, nestačí převést do digitální podoby samotnou akcii nebo dluhopis. Digitálně musí proběhnout také platba. Proto banky a centrální banky testují stablecoiny, tokenizované bankovní vklady i digitální peníze centrálních bank.

Má tedy tokenizace budoucnost? Podle mě ano. Nečekám však, že nahradí všechny dnešní investice ani že se z každého investora stane odborník na blockchain. Její přínos vidím hlavně v praktičnosti. Pro klienta ale zůstává nejdůležitější to, co platí už dnes: vědět, co skutečně vlastní, kdo za produktem stojí, jak se dostane ke svým penězům a kolik za službu zaplatí.

Tokenizaci proto vnímám jako nový nástroj a pomoc, nikoli jako zázračný recept na vyšší výnos. O jejím úspěchu nakonec rozhodne jednoduchá věc: zda investorovi nabídne bezpečnější, levnější nebo pohodlnější řešení než současný systém.

Tento text má pouze informační a vzdělávací charakter a není investičním doporučením. Nenahrazuje individuální investiční, právní ani daňové poradenství. Každé investiční rozhodnutí vyžaduje posouzení osobní situace, cílů a vztahu investora k riziku.